Žiju životem snílka a mé myšlenky bloudí po fantastkních stezkách daleko za hranicemi opravdového světa. Nechci být probuzen, ale zároveň po tom toužím. Potrebuju múzu, která by mi otevřela oči a svým hlasem udržela na vyvážené hranici mého vědomí. Je to tak složité?
Nechci být považován za kukačku s peřím smočeným v inkoustu, naopak rád bych se stal čápem přinášející uzlíček radosti k mnoha dvířkám. A to proto, že ty mé jsou dokořán, jen čekají na spravného zloděje, který bude mít odvahu pochopit, co opravdu jsem.
Jak toho všeho mohu dosáhnout bez lásky? Odpověď je jasná jako písmo v mém srdci. Ale jedna otázka stále zbývá nezodpovězena.
Kdo bude mou můzou?
pátek 13. ledna 2017
Páteční myšlenka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat